Znavený a vlhký zrak
zadíval se ku hvězdám.
A mně je dnes teskno tak.
Jděte, jděte. Všední vřava,
křik váš hruď mi rozbodává.
Chci být sám.
Leťte jen, vy ptáci, v jih.
Poslední ten pozdrav vám
do tmy nocí hlubokých.
Leťte, leťte, drsná zima
už v těch pustých větvích dřímá.
Chci být sám.
Ještě jen se ubránit
blouznivým těm vzpomínkám.
Chci mít také chvíli klid.
Opusťte to čelo bědné,
jiná si tam duma sedne.
Chci být sám.
Zašlo mi, co měl jsem rád.
A ty, drahá, v dáli tam,
buď mi zdráva nastokrát.
Bylo to jen krásné snění.
Na věky jsme rozloučeni.
Chci být sám.
Bože, jak mi smutno dnes...
Šel bych třeba v náruč tmám,
kde by mír se v duši snes’.
Vím, tak bylo by snad lépe,
zde mi v čelo vichr tepe.
Chci být sám.
Zde mi skráně šlehá mráz,
tam se léku dovolám.
Nikdo, nikdo, nikdo z vás
ať mne více neprobudí.
Smích váš, pláč mi duši studí.
Chci být sám.
Sám a sám chci býti dnes
s bolestí, již v duši mám.
Nesmí nikdo říci kdes,
že mne plakat viděl – pro ni!
Než se mír mi v duši skloní,
chci být sám.