Dnes už si tě od oltáře
jiný domů vede,
ale jak já miloval jsem,
věř, tak nedovede.
Muzika už tobě hraje,
celá ves tam běží,
ale na mém srdci dneska
těžký kámen leží.
Nepůjdu se na tě dívat,
jak ti věnec sluší,
otrávila’s mi, má milá,
otrávila duši.
Duše má je otrávená
a mé srdce pláče, –
pro tebe, mé potěšení,
zlaté moje ptáče!