S úsměvem na rtech všichni v život jdeme,
nadějí tisíc každý v srdci mladém.
Však potom zvolna ruku k srdci kladem
a čelo bledé zamrazí nás chladem,
když ničeho tu z toho nenajdeme.
Když vysílen a těžce ztýrán každý
tím krutým bojem, který žitím zveme,
jen stěží míjí propast samovraždy
a procítí tu stokrát muka hrozná
té děsné pravdy, jež nás všecky drtí,
když v pláči pozná,
že život je jen preludiem k smrti.