Nám rosu, dešť a slunce dej,
Ó Pane,
mé práci vlídně požehnej.
Hle, slunce vstává, jitro mladé
na širá pole perly klade
a vánek čeří trávy vlas.
Ó Pane, já jsem člověk chudý,
Ó dej, ať z každé plodné hrudy
mi vzejde plný klas.
Nám rosu, dešť a slunce dej,
Ó Pane,
mé práci vlídně požehnej.
Než jitro vstalo, k práci píle
já časně vstal, své voly bílé
jsem na svém dvoře k pluhu vpřáh'
a vesel vyjel k práci nové,
než z plna vyšlo rubínové
to slunce na horách.
Nám rosu, dešť a slunce dej,
Ó Pane,
mé práci vlídně požehnej.
Tak k poledni jsem pilně oral
a mnohá krůpěj, těžký koral,
se zaleskla mi na skráni –
a teď je večer, jsem už zemdlený
a dálí v obzor zašeřený
se chvěje klekání.
Nám rosu, dešť a slunce dej,
Ó Pane,
mé práci vlídně požehnej.
Ó Pane, dej, ať ujme se mi,
co dnes jsem zasil v rodné zemi,
ať vše tu může zrát a kvést
a až přijde ta zima stáří –
Ó velký, svatý Hospodáři,
mně zem ať lehká jest.
Nám rosu, dešť a slunce dej,
Ó Pane,
mé práci vlídně požehnej.
Ať nejsem jen klas prázdný, holý,
až ty nás svezeš do stodoly,
Ó Hospodáři, Pane náš,
kéž těm, kdo po nás tady budou,
z památky naší aspoň chudou
jim cestu urovnáš.
Nám rosu, dešť a slunce dej,
Ó Pane,
mé práci vlídně požehnej.