Mám tě tak plnou, plnou duši,
jež tebou vešla v báje říš,
zda srdce tvoje ví a tuší,
zda víš, zda o tom víš?
Měl bych ti tolik, tolik říci
jak po tobě tak dávno již
toužilo srdce milující –
zda víš, zda o tom víš?
Chtěl bych ti šeptat sladká slova,
tě přivinouti k sobě blíž,
v tvé oči hledět zas a znova,
zda víš, zda o tom víš?
Leč v hlubinách co srdce cítí,
když jasným zrakem na mne zříš,
že vším jsi mi v tom celém žití,
ty víš, ó, sama víš!