Ó, čas, když jsme se měli rádi,
kdy zlaté sny nás k ráji zvednou –
to všecko kouzlo, celé mládí,
tak moci prožít ještě jednou!
A byť ty všecky zašly chvíle,
jak život celý v prázdno letí,
vždy cítím dál tvé ruce bílé,
jak v mých kdys počaly se chvěti.
Vždy cítím dál ten pohled změklý
a tichou záři tvého čela,
když beze slova jsme si řekli,
že v srdci láska vypučela...
Ó, čas, když jsme se měli rádi,
ó, štěstí, zašlé bez památky –
ó, že ta něha, štěstí, mládí,
že nevrátí se nám už zpátky!