Ta první láska často připadá mi,
jak v starém rámci obraz pastelový,
ta milá tvář a obličej ten známý,
ta drahá tvář, ty sladké dívčí tahy...
A po letech snad dáš tam obraz nový
a jiný zas a je snad stejně drahý.
A je tam obraz jiný, jiné čelo
a jiný pohled, jiná skráň i ústa,
a jiné poupě v líčku rozpučelo...
Však na tom skle ten obraz první ženy
vždy zachytí se – a když večer vzrůstá,
vzplá v jeho záři lehce zamlžený.