Byl generálem třicet let,
tak sotvaže už nohy plet’,
byl vojevůdcem třicet roků,
monokl nosil v levém oku.
Hrál denně šachy s kuráží,
k prvnímu čekal na gáži,
vojákům nadal uch a telat –
co jiného měl vlastně dělat!
Jak v ráji žil, však psina zlá,
podagra si naň zalezla,
a žízeň trápí bez ustání;
měl řády – zač, sám neměl zdání.
A generálský pohřeb měl,
když jednou dýchat zapomněl,
byl průvod se smutečním koněm –
a to je vše, co ví se o něm.