Mně skrýší dravé, krvelačné zvěře
najednou byla naše zahrádka,
já, Robinson, kol pátral v nedůvěře
a na neštěstí byl jsem bez Pátka,
jenž jako přítel a jak věrný sluha
by při mně stál a ruku k ráně zved’,
když náhle dorážel by na mne ztuha
buď lev či tygr nebo lidojed...