A loupežníci, to se ví, se leknou,
neb na to jistě nevzpomněli as,
a hrůzou jati se stromů se smeknou,
jim zcela jistě rozježí se vlas,
pot mrazivý se zjeví v bledé skráni...
A stále jati úctou tajemnou,
zvolají oba: „Milost! Slitování!“
a zcela jistě kleknou přede mnou!