Na nebi svítí měsíček,
noc tichá je, tak tichá,
u okna sedí panenka
a zhluboka si vzdychá.
Na nebi svítí hvězdičky
a třpytí se a lesknou
a svysoka se dívají
v tu lidskou mysl tesknou.
Dvě hvězdy podle sebe jdou
a dívají se dolů,
tak od věčna do věčnosti
ty hvězdy dvě jdou spolu.
A vedle sebe svorně jdou,
jak milencům se sluší,
a já mám tebe, hochu můj,
tak plnou, plnou duši.
A ty dvě malé hvězdičky,
to láska naše mladá, –
a náhle jedna z těch dvou hvězd,
ta jedna dolů padá...