Jsou chvíle v žití tvém, kdy náhle zdává se ti,
že křídlem zlomeným kams v prázno duch tvůj letí,
kde světla není.
Snad je to chvíle ta, jež v zmírající pláni
je mlhou jeseně. Snad výkřik odříkání,
snad poblouzení.
Však v trpké chvíli té, kdy smutek duši zchvátil,
rád muž by žití hlod i sny i žáry vrátil
za první dětské snění.