Já šťastným byl jsem jenom den.
A navždy ztracen není.
Vždy kouzlem bude ozářen
a krásou posvěcení.
Ten jeho smírný, vlahý dech
mne ovane i po letech
svým nekonečným kouzlem.
A v chudé knize všedních dní
on bude zlatým listem,
ten první den a poslední,
ten jediný. A v čistém
tom vzpomínání bude plát,
že také já jsem jedenkrát
byl šťastným aspoň chvíli.
A přec se bojím žíti dál
a vzpomínat té chvíle,
když teplý jarní paprsk vzplál
v ty zimní pláně bílé...
Čím kratší den, noc delší, vím,
čím kratší tady léto, tím
je delší vždycky zima...