Co den, to boj a zápas neustálý –
hle, české děti nástrahou a léčí
jsou chytány, by jednou cizí řečí
své rodné matce klnuly a lály.
Jest možno, rcete, na boj hledět z dáli,
když slabší podléhá? – Tím síla větší
buď v nás, čím více roste nebezpečí,
tím pevněj v šiku stůjme jako skály!
Tím více bděmež v zápasu i práci,
ať cizí lest nás nikdy neudolá,
ať z našich dětí nejsou jednou zrádci!
A kdo jsou muži, nechť se stanou obry
v tom vědomí, vlast k pomoci že volá
a že boj náš je poctivý a dobrý!