I.

Tak byla jednou princezna, spanilá, tuze hezká – takových věru ve světě již namále je dneska.

Od hlavy k patě neměla ni nejmenšího kazu, však dvorní dohazovač, ten se naposílá vzkazů!

Princezna ale pokaždé nabídku prostě vrátí, prý jsou jí pro smích, vzkázala, ti páni kandidáti!

Což, ta si může vybírat, jeť dcerkou pana krále, a jednou zdědí korunu, trůn, žezlo a tak dále.

Král nosil zlaté brnění, na nohou zlaté škorně, krejčímu, ševci, ministrům, všem gáži platil vzorně.

Kdys ovšem býval taky mlád, má dosud na to svědky, a dokonce i milostné prý kdysi míval pletky –

Však tomu všemu, bohudík, či bohužel, je dávno, ba pradávno... teď zmoudřel již, což, ostatně, je správno.

Teď jinými již starostmi královské srdce jato –: zestaral k posledu již tak, že sám se styděl za to.

Už někdy sotva nohy plet, byl, zkrátka, staromodním – jak vykročí, tu hlasitě kolena vržou pod Ním.

To králi zhusta bývalo dost nepříjemné – krátce, nebýváť člověk nejmladším při své sedmdesátce...

Rád byl by šel již do pense, měl peněz jako štěrku – rád věřím, že by prali se o sličnou Jeho dcerku!

Království bylo bez dluhů, zem spořádaná byla, jakž by se sličná princezna ženichům nelíbila!

A byla krásná, najisto, nejhezčí v celé říši – ba právě, račte dovolit, vždyť přece vím, co píši!

Ó věřte, býti malířem, já hned a bez okolků bych kreslil ji na diplomy okrašlovacích spolků!

Bělostná byla jako sníh a jako cukr sladká, nesmírnou radost mohla z ní mít věru paní matka.

To dcerka byla jako lusk, že mohla právem na ni být pyšna, na Svou princeznu, královna, stará paní.

A věru, mohla králová být velmi ráda tomu, že dosud ani jednou Jí dceř neutekla z domu.

A mohla z hodné princezny mít radost ještě větší, že neutekla, na příklad, Jí s učitelem řečí.

(Jen co je pravda, vědec ten opravdu přesličný byl, však víc než dceři, zdá se mi, se staré paní líbil.)

Jak povídám, nad princeznou bděl milostivý osud, že ani se svým lokajem si nezadala posud.

Anebo s kočím, šoférem, jak princezna tak mnohá – však za to denně královna chválila Pánaboha!