K desáté vstává.
pomalu snídá.
Ach, to je bída!
Vypita káva.
V hlavě je nelad.
Hůlky se chopí,
jde na Příkopy.
Co také dělat?
Potom se nají,
na chvíli usne,
než v herně dusné
karty mu dají.
Než i tam zívá.
Sapristi, na led.
Večer je balet.
Ona tam zpívá.
Kukátko pílí
od lože k loži.
Však i to množí
dlouhou mu chvíli.
Nudí se, nudí,
spleen má i dluhy –
a tak v den druhý
znovu se budí...
Člověk ten, vizte,
nesil a klidí –
Ježíši Kriste,
máš to tu lidi!