Dal jsem ti květ, já neměl víc,
když v rakvi své jsi spala,
své bílé ruce spínajíc –
a na tvém čele bolest neskonalá.
A v bolesti té hluché tmě
jsem zlíbal svým tě retem.
Já dal ti květ, ty život mně –
Je obé jenom utrženým květem.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.