Ach, Lenýnko
Rozmilá!
Co se Věslav nasouží,
Po tobě co natouží,
Cos od něj se
Vzdálila.
Tebe hledá
Po poli,
Slunéčko kde vychází,
Za horu kde zachází,
V žádném nejsi
Oudolí.
Jak se mile
Rozední,
Lkání slyší lesíček,
A kdy vzchází měsíček,
Kytara má
Truchlo zní.
Kde pak bloudíš
Milenko?
V kterém háji přebýváš?
Na které se usmíváš
Kvítko, zlatá
Dívenko!
Nezabudku
Utrhni
U čistého potůčku,
Rovnou tvému očičku,
Lenko, mou čti
Touhu v ní.