Jednouť také tobě, lenosti!
Ňákou chválu vzdáti musím.
O! – a – le co – nyní – zkusím –
Bych – tě – chvá – lil – po – dlé – hodnosti!
Však co mohu udělám,
Po práci si pohov dám.
Poklade! kdo tebe jenom má,
Toho život v pokojnosti – –
Ach! – já – vzí – vám – do slabosti,
Padám. – Nu – tak – rozmilá –
Mi to nyní daruješ;
Neb mi sama zbraňuješ.