Julko, ze srdce Libín tě miluje, ze srdce samého:
Věslav zodváží cit všeliký rozumem.
Střež se Libína lepá! plamenu zžírnému ubíhej!
Lada milosti jenom, umu Minerva libá;
Čistý netřeba cit rozumem zodvážiti nikdý:
Můj jsi Libíne! plamen tento ryzost zlatu dá.