Skip to content
1797–1833

Hájek.

Josef Vlastimil Kamarýt

Což pak mne tam K tomu hájku loudí? Či z té čisté studáničky Jenom samé slasti proudí?

Jednou jen sme S Libinkou tam stáli, S sedmikráskou, s okotěškou Jako děti sme si hráli.

Jednu jen mi Hubinku tam dala; Jenom jednu, jenom jednu Zas odemne za ní vzala.

Jednou jen se Na něco tam ptala, Ach, a na mé odpovědi Lilka hořce zaplakala.

Nevím, co mne K hájku tomu loudí, Vždyť mi z oné studáničky Samé trpké slasti proudí!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Hájek. · Josef Vlastimil Kamarýt · Poetry Cove