Život jesti rovný řece dravé,
ticho před člověkem tekoucí;
běda tomu, kdo jí v horoucí
šalbě svěří nohy nedočkavé.
Postůj trochu, protři oko tmavé,
sedni na břeh, patři na jdoucí,
bys tak zmudřel k cestě budoucí,
prvé než tě shltnou vlny žravé.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.