Život se tě neotáže: „Chceš neb nechceš?“
Na břeh příkrý vyhodí tě.
Rozhlížíš se vyjeveně,
s pláčem z mateřského klína – malé dítě.
Způsobíš víc hoře nežli blaha roditelce,
samu starost pěstounovi,
vlastní kříž pak vezmeš na ramena,
co však pod ním zkusíš, budoucnost ti poví.