Kuká z lesa zezulenka
švarné dívce do okénka:
„Kuku, kuku, kuku!
Nezadávej srdce vdovci,
byť měl salaš na Rakovci,
kuku!
Milý šohaj ani ovci,
leda ptáčka na jalovci –
kuku!“
Kuká z lesa zezulenka
šohajkovi do okénka:
„Kuku, kuku, kuku!
Nepomýšlej na vdovičku,
byť dům měla, s koňmi bryčku,
kuku!
milá jenom jalovičku
a po růži v bílém líčku,
kuku!“