Ó proč, hvězdy, svítíte?
Bol jen ve mně budíte...
Sleťte, sleťte do jedné!
Ruka má vás nezvedne,
byste s celou oblohou
ležely mi u nohou.
Nedbal na váš třpyt a jas,
nohama bych šlapal vás,
nedbal, že jste ze zlata,
šlapal bych vás do bláta –
Tak se děje hvězdám všem,
které přišli zjasniť zem.
Ach, já byl též hvězdou – snad...
dvě jsme byly – byl jsem rád –
Přišli lidé, šlapali,
že to hvězdy, nedbali...
Sleťte, hvězdy, s oblohy,
ať sám nejsem ubohý –