Leží prý na dně Lubiny
démanty, perly, rubíny.
Co pravdy na té pověsti? –
Když ňadra kdo rve bolestí,
po jejím břehu bloudívá,
krev, žhavé slzy ronívá,
jež kanou v její hlubiny –:
Snad to jsou ony rubíny,
ty perly a démantů skvost?
Těch také já tam prolil dost!!