Skip to content
1855–1934

X. Tkám, tkám,

Josef Kalus

Tkám, tkám, sotva rozbřeskne se, až se domek třese. Tkám, tkám,

ať mne v boku píchá, ať si ňadro vzdychá. Tkám, tkám, třeba dítě stená

nebo zmírá žena. Tkám, tkám, třeba srdce reptá a ret kletbu šeptá.

Tkám, tkám, nasycen jen polo, jako v stroji kolo. Tkám, tkám,

dokud síla stačí a smrť nepřikvačí.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
X. Tkám, tkám, · Josef Kalus · Poetry Cove