O lásku prosím jak o vína číši,
by v srdce moje nový život vlila
a ducha z těžkých mrákot vymanila,
jej k letu nadchla ve hvězdnatou výši.
Ach zarmouceně tyto řádky píši,
má ruka chví se, ač vždy jindy čilá –
tvá láska, dívko, by mne uzdravila,
v ráj změnila by moji chudou chýši.
Má spása, dívko, v lásce tvé se skrývá –
Což neznamenáš, krásný obraz tvůj
vždy hlouběji že se mi v srdci vrývá?
Jen tebou vyjasní se život můj,
a jako moře vzbouřené se stiší –
ó, učiň skutkem, oč ti tuto píši!