Oblaka po nebi
plna jdou veleby.
Měsíček sobě z nich
tropí jen žert a smích.
Zahrá si s nimi zas,
v kadeř tká stříbrojas.
Nemají svobody
za krůpějku vody.
Ani oddechnutí
za pírko labutí.
Vždy v let, jak otroci
od rána do noci!
Oblaka po nebi
jdou plna veleby.