Zde v jižním kraji,
na břehu moře,
vzpomínám stále
na domov drahý,
na jeho tužby,
zápasy těžké,
na jeho osud
hořký a trudný,
za sebou vleka
okovy jeho:
slyším je řinčet
za sebou všude,
kudy se beru...
Přišel jsem k moři
přehlušit bolest,
zapomenouti –
moře však temné
posupně mlčí
nemajíc slova
útěchy pro mne,
zírajíc chladně
do mojich očí
strhaných hořem;
pohlíží němě
samo jak vězeň
zavřený v skalách...