Ach, u nás jenom oves zraje,
a lníček bledý promodrává,
však Valach s chutí chlebík kraje
a na sukýnku dětem tkaje,
dík za ty dary Bohu vzdává.
Jen když se nají do sytosti,
čím tím když tělo přioděje,
už rozzpívá se blažeností,
je spokojen – má víc než dosti,
rád ostatního jiným přeje.