Oko ho nezří, ucho však slyší,
písně jak seje s blankytných výší.
Pozemský prášek operutěný,
křídlama tluče v nebeské stěny.
S jásavou písní ke slunci spěje.
„Ticho!“ zem šeptá, – „skřivánek pěje!“
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.