Hvězda mrká po hvězdičce
a Janíček po Haničce,
mrká po ní, kde ji potká,
mrká po něm Hana krotká,
jak hvězdičky mrkají,
jak holoubci vrkají:
„Ach, ty Haničko má zlatá,
jaká jsi dnes růžovatá!“
„Jak pak nemám zrůžověti,
když mě bereš do objetí?
I růžička rozpučí
v slunka teplé náručí.
A ty, Janíčku můj zlatý,
pohled plamenem máš vzňatý.“ –
„Jak pak nebýt plamen samý,
když mě krmíš hubičkami?
Objat tvojím ramenem,
led by se stal plamenem.“
Hvězda mrká po hvězdičce
a Janíček po Haničce,
mrká po ní, kde ji potká,
mrká po něm Hana krotká
veřejně i potají –
Staří svatbu chystají.