V noci vrzla vrátka –
Kdo to? – Zloděj snad?
Má chuť na jablátka,
přišel, aby krad?
Okousí-li jedno pouze,
neodolá více touze:
denně, jak se zešeří,
do zahrádky zaměří.
Ráno vrzla vrátka,
zloděj odchází –
Nebylť na jablátka,
byl on u Stázi:
zrůžověla od hubiček,
provází ho na chodníček,
k patám rozpuštěný vlas,
šeptá: „Zítra přijdi zas!“