Hned zrána přicházívá ke mně návštěva
a vhoupne ke mně do bílého lůžka,
vždy vesele se směje, nikdy nehněvá
a hladí očima jak matka, sestra, družka,
v průvodu přicházívá čisťounkého vzduchu,
perutě připínajíc pokleslému duchu. –
„Kdo je to, kdo?“ vy tážete se zvědaví?
„Slunečko ranní-lékař, jenž mne uzdraví.“