Nekloň čela před osudem,
byť byl sebe temnější,
byť jen slzami a trudem
dláždil pouť tvou vezdejší.
Popatř směle, bez rozpaku,
na rtech pohrdavý smích,
do tajemných jeho zraků:
jak pes odplíží se tich.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.