Nevidíme do partesů,
z kterých Mistr mistrů hrá
hymny moře, písně lesů
nebes oratoria.
Celé skladby nepoznáme,
sotva stránku z ní neb list,
sluch nás mýlívá, zrak klame,
všecko neumíme číst.
Duch náš nemůže se vžíti
do zákonů věčných změn,
v úžasu jen v prach se řítí
jak strom bleskem zasažen.