V husté směsi buku
žežulinka skryta
svým líbezným „kuku!“
myslivečka vítá.
„Pánbů ti dej zdraví,
kukulenko milá,
rci, zdas u doubravy
srny nespatřila?“
„Srna-neposeda
prchla mezi lesy,
dívka tě však hledá:
miláčku můj, kde jsi?!“
„Rci jí, žežuličko,
že jsem na čekané,
že vyhlídám líčko
dívky milované.
V rychlosti a chvatu
ať sem kvapí lesem,
pověz mému zlatu,
žežuličko, kde jsem.“