Pobřežní vlna
vyvrhla na břeh
mrtvého ptáka
s krvavým křídlem.
Soudruzi jeho
dávno jsou doma
s milými svými
v teplounkém hnízdě.
On opozdil se –
nikdy, ach nikdy
milených druhů
nedoletí už.
Daleko napřed
před nimi létal
hledaje nové,
šťastnější dráhy.
„Ku předu,“ volal
umdlévajícím
„jitro už svítá,
neochabujte!
Blízko jsme cíle.“
V tom rána houkla,
mrtev se skácel
do vody siné. –
Mrtvého ptáka
s krvavým křídlem
vyvrhla na břeh
pobřežní vlna.