Žijem mezi sebou
jak v neznámém lese:
potkáme se stokrát –
chladně mineme se.
Jde proti nám zpěvák,
srdce v písni nese,
mohli jsme být bratři –
ale mineme se.
Jde proti nám dívka,
jako laň se nese,
mohla být nám milou –
ale mineme se.
Jde proti nám dítě,
košík jahod nese,
moh’ jsem k němu přilnout –
ale mineme se.
Mnohým vyhnem sami
na chodníku v lese,
s těmi, jež chcem potkat,
věčně mineme se!