Kykyryký! Dost je spánku,
den se budí do červánků,
do růží a do zlata:
vzhůru, lidé, vzhůru, zvěři,
zapěj, ptáčku, skrytý v keři,
vůni dyšte, poupata!
Kykyryký! Pejsku, taky
promni ospalé své zraky,
vylez z boudy trochu ven,
řetěz shoď se šíje svojí,
hlas svůj připoj k písni mojí:
kykyryký, už je den!
Kykyryký! Vstaňte, slípky,
vstaňte honem bez pobídky,
jitrem hoří celý svět;
hospodyňka, jasné líčko,
přichází už pro vajíčko. –
I ty, Petře, vstávej hned!