O ty básni neobsáhlá
velkolepých rozměrů,
z tebe duše bolem zprahlá
čerpá naděj’, důvěru!
Před zrakem se rozvinuješ
jako malba čarovná,
srdce k zpěvu rozněcuješ
krásy vší jsouc královna.
Dýchej vroucnosť, dýchej vůni
zázračně mi do péra –
dej, ať v písních mojich trůní
krása tvoje veškerá!