Často chvím se nepokojem
při práci,
oblétán zlých předtuch rojem
tkám jen, jako bych byl strojem –
srdce moje krvácí.
Člunek do uší mi sviští
jako bič,
bidlo div se neroztříští,
praská jako na ohništi
dohořelá suchá tyč.
V hlavě se mi všecko motá,
bol i hněv,
teskně hledím do života –
stavu tkalcovského nota
zní mi proklatců jak zpěv.