Tiše luna v záři hvězď
plyne přes oblohu –
kéž k ní po paprscích vznésť
od země se mohu!
S milou bych si vzletěť přál
do té skvoucí lodě,
s milou plynouť v šerou dál
po hvězdnaté vodě.
Hlavu její ovíjeť
vod těch zlatým květem
a v náručí její spěť
blankytovým světem!