Ku západní straně
když můj pohled zbloudí,
krev mi bouřlivěji
v mladých žilách proudí.
Srdce ve mně bouří,
čelem letí chmury –
tam nám sklesla sláva
jako slunce s hůry.
Ucpali nám k světlu
prameny a zřídla –
odtamtud k nám spěje
noc jen tmavokřídlá.
Ó západní strano,
ty nešťastná strano,
vrať nám naše slunce,
vrať nám naše ráno.
Ó bůh spravedlivý
jistě nám je vrátí –
nad tebou však bude
noc se rozpínati!