Mněl jsem, že to vidím
růži prchať s keře,
a to dívka spěje
zrovna v chýžky dvéře.
A já stojím zmaten,
srdce ve mně tluče –
Chtěl bych ji i s chýžkou
vzíti do náruče.
Zanes bych ji do hor
jako v kleci ptáčka –
lásce bych tam učil
svého jedináčka.
Tam bych pootevřel
dvéře chýžky ruče,
a vzal teprv samu
dívku do náruče!