Cítím, jak stárnu,
a je mi při tom,
jako bych na noc
odkládal oděv
už obnošený
a potřísněný
prachem a potem,
jejž nosíval jsem
do společnosti,
zábav a plesů,
vzpomínaje si
prožitých chvilek,
blažených, trpkých,
jak už to bývá
v životě lidském.
Cítím, jak stárnu –
to jak bych na noc
odkládal oděv,
po kousku kousek,
kabát a vestu,
obuv a prádlo:
zbývá jen ještě
obléci rubáš
a uložit se
k věčnému spánku.