Buď pěvcem svého národa!
A třeba skráň ti probodá
trním a hložím pohrdání –
ty trp a zpívej do skonání
jen slávu svého národa!
Tvým údělem jsou bolesti –
jen těmi můžeš povznésti
se nad vřavou kol tebe všední;
tím výše čelo k hvězdám zvedni,
čím větší jsou tvé bolesti!
Na dráhu lidstva růže stel,
pláč sobě nech i hořký žel;
krev svoji dej, když třeba vláhy,
sám žízniv buď, choď bos a nahý,
všem žehnej, cestou růže stel!