„Co na srdci, to na jazyku!“
To pravidlo ve stálém zvyku
má býti hlavně u lidí,
jenž za pravdu se nestydí,
a k těm i já se počítám.
Co tedy ve svém srdci mám,
to zjeveno buď bez orací:
mámť pořádnou tam gratulaci,
která co do slov není dlouhá,
však od a do ž pravda pouhá
a jejíž obsah jestiť ten:
„Já v novoroční tento den
Vám přeju z hloubí srdce svého,
by Bůh Vás střežil všeho zlého,
by vám dal všecko dobré jen.“