Skip to content
1836–1879

40. Dnes přála bych si natrhati kvítí,

Eduard Just

Dnes přála bych si natrhati kvítí, kteréž bych mohla v ladný věnec svíti. leč zima nevlídná pokrývá nivy, a v spousty sněhu ryje vítr divý.

V mé duši ale ladno je a milo; tamť kvítko spanilé se rozevilo, jež v dar Ti nesu v novoroční době; to kvítko slove: lásku, vděčnost k Tobě.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
40. Dnes přála bych si natrhati kvítí, · Eduard Just · Poetry Cove